Co nám nabízí naše zahrada?

Zahrada u domu, na chatě nebo chalupě na venkově není dnes nic výjimečného. V takové nebo onaké podobě se s ní setkáváme, věnujeme se jí nebo v ní trávíme volné chvíle s přáteli, rodinou, nebo jen tak sami celé hodiny. A někteří z nás i celé dny i týdny – to už je pak jejich celoživotní cíl – mít v něčem výjimečnou zahradu a všelicos v ní.

Zahradní architektura

Zahradní architektura je doslova věda. Studuje se jako samostatný obor na středních i vysokých školách. Studenti se při studiu seznamují s různými styly, přístupy při projektování a budování nových zahrad, a přístupy při udržování a postupné rekonstrukci stávajících zahrad. Když se budeme procházet po ulicích našich měst a vesnic, překvapí nás, kolik různých stylů v nich najdeme – od prvků severoafrických, ze střední Asie nebo středozemní oblasti – uvidíme, jak až se styly spolu sousedících zahrad liší.

Není to však nic nového, vždy to tak bylo i v minulosti. Snaha o něco jiného, nového, odlišujícího se od toho, co má soused vedle. A asi je to v pořádku, pokud se to nepřežene a nepůsobí zahrada na kolemjdoucí trochu uměle a násilně. Kdo ví, jsme různí, ale to je dobře, ne?

Zahrada jako místo setkávání se různých forem života

Já sám už pěkných pár let bydlím v pronajatém bytě v domě, ke kterému patří i pěkná stará zahrada. Moje příjemná paní domácí se o ni ráda a dobře stará.

Tahle zahrada vznikla asi dávno, myslím, že jí založili její rodiče. A já jí s údržbou zahrady posledních pár let rád pomáhám. Dobrovolně! Je to hlavně proto, že „naše“ zahrada má všechny znaky a poskytuje mi všechny možnosti, které mám rád a dávám jim při péči o zahradu přednost. Moderně se tomu říká biodiverzita – různorodost forem života v zahradě, vhodnost použitých materiálů jako stavebních prvků v ní, co největší jednoduchost a přirozenost rostlinných druhů rostoucích v zahradě. A aktivní přítomnost i prvků okolní divoké přírody v ní.